Zatímco česká média bez výjimky věnovala hlavní pozornost finančnímu zajištění a dalším výhodám nově zvolených poslanců do evropského parlamentu, práce samotného zastupitelského sboru začala od prvního dne nabírat obrátky.Jakkoliv můžeme mít kritický vztah k bruselské byrokracii, i tentokrát se potvrdila moje zkušenost pozorovatele, a to že bruselská byrokracie je sice rozsáhlá, ale když jde do tuhého své úkoly zvládá perfektně. Nikoli se strojeným úsměvem, ale přátelsky byli přijímáni všichni nově zvolení poslanci, a díky dobré organizaci procházeli bez větších zádrhelů složitou procedurou formálního přijetí, která začínala převzetím klíčů od kanceláře a končila vyplňováním dotazníku ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a nezbytné fotografii na průkaz a webové stránky. Na tomto faktu nic nemění ani to, že někteří – v rámci revoluční netrpělivosti – vystěhovávali kanceláře svých předchůdců, neboť se později ukázalo, že podle gentlemanských dohod byl ještě čas. Koneckonců sám jsem se dostal do podobné situace a v přátelském ovzduší v rámci italsko – české spolupráce jsme kancelář vystěhovali i připravili pro další působení. Nakolik je tato byrokracie efektivní i v jiných ohledech jistě ukáže čas.Od 20. července proběhlo několik zasedání evropského parlamentu, a to jak zasedání plenární ve Štrasburku, tak i zasedání jednotlivých komisí (výborů) v Bruselu.Stojí za to pozastavit se nad průběhem plenárního zasedání. Bylo evidentní, že ihned po zveřejnění výsledku voleb začala velmi intenzivní jednání v jednotlivých hlavních hráčů evropské politické scény, která vyústila v pragmatickou dohodu, která silně připomíná opoziční smlouvu z doby nedávno minulé. Evropští socialisté a nejsilnější pravicová frakce, tedy ELS – ED, se dohodli na vzájemné podpoře svých kandidátů. Jen tak se mohlo stát, že v čele evropského parlamentu stanul španělský socialista Joseph Borel. O několik dnů později byla schválena kandidatura portugalského konzervativce Jose Barrose. Zatímco při volbě předsedy evropského parlamentu nešetřili zejména konzervativci až básnickými formulemi na adresu kandidujícího Španěla, průběh veřejného slyšení budoucího (a schváleného) předsedy evropské komise byl sice bohatý na kritické připomínky, avšak v obou případech byl výsledek předem znám. S odpovědí nového předsedy komise jsou snad zajímavá následující konstatování: Společná evropská zahraniční politika zatím není a je třeba ji v budoucích pěti letech vytvářet. Co se týká vztahu k USA je nový komisař toho názoru, že EU se nemá vymezovat v opozici USA, ale snažit se vtahovat je do řešení společných otázek např. ochrany životního prostředí, likvidace epidemií. Barros dále řekl, že bude hájit evropskou politiku ne jako politiku státu A nebo B, ale jako politiku EU. Na otázku vztahu k Turecku Barros odpověděl, že je potřebné přistupovat k této problematice nikoliv z pohledu náboženských úvah. Zásadním problémem je prosazení principu právního státu, nikoliv unie založené na náboženské koncepci. Za závažné je třeba považovat i jeho sdělení, že budeme posilovat vztahy EU jak na východ, tak i na Balkán, protože je to základní otázkou naší bezpečnosti a ekonomické prosperity. Velkým otazníkem pro velkou část poslanců, ale zejména občanů EU zůstává, zda tato pragmatická koalice bude přetrvávat i v dalších pěti letech. Fakticky by to znamenalo zablokování práce evropského parlamentu, neboť obě výše uvedená uskupení mají dostatečnou většinu v sedmistech dvaceti třech hlasech EP.Nemusí se to však stát. Pozitivně v tomto směru vyznívají jednání jednotlivých výborů, alespoň těch, kterých jsem členem či náhradníkem. Na rozdíl od českých poměrů bylo všemi politickými uskupeními v EP akceptováno poměrné zastoupení ve vedení jednotlivých výborů a delegací. I z tohoto důvodu mohla první zasedání proběhnout velice krátce ve velmi přátelském ovzduší včetně poděkování těm, kteří výbory vedli v uplynulých letech. Samotná volba vedení jednotlivých výborů proběhla aklamací, přesněji řečeno potleskem.Zasedání výboru v Bruselu již měla plně pracovní charakter. Výbor pro otázky zaměstnanosti a sociální otázky se zabýval hlavními tématy podzimu tohoto roku. Nedůležitější bude patřit veřejné slyšení komisaře pro tuto oblast, které proběhne v září. Výbor se dohodl minimalizovat čas na písemné otázky, které jak známo tak jako tak nejsou většinou skutečným názorem komisaře, ale vypracovává je jeho administrativní aparát. Naopak členové výboru podpořili zvětšení prostoru pro ústní dotazy poslanců. Není pochyb o tom, že budoucí kandidát na komisaře prožije tři hodiny skutečného pekla , i z toho důvodu, že limit na položení otázky byl stanoven v délce jedné minuty a limit na odpověď v trvání dvou minut. Upřímně lituji v této souvislosti V. Špidlu. Proti němu budou hrát kromě jiného i okolnosti, za kterých byl na místo komisaře za ČR nominován. Ať máme názor na současného představitele pana P. Teličku více či méně kritický, faktem zůstává, že jde o člověka s velkou diplomatickou erudicí, který si (mnohdy zcela jistě i přes chybná zadání z ČR) vydobyl pověst vysoce kvalifikovaného politika, nikoliv pouze úředníka. Expremiér Špidla nemůže i v této souvislosti počítat s přátelským přijetím na půdě EP a jeho cesta k postu evropského komisaře bude spíše připomínat cestu minovým polem (nebo cestu na Golgotu?).Dalším významným bodem jednání výboru na podzim t.r. bude i hodnocení tzv. Lisabonské agendy. Pravdou zůstává, že z bohulibých cílů tohoto projektu, který měl sloužit pro zvýšení konkurenceschopnosti EU kromě jiného i v oblasti kvalifikovaných pracovních míst, vzdělávání, nezůstalo nic víc než písmena na papíře. EU se zapletla v rámci tohoto projektu do klubka potřeb možností a snů, které se rozptýlily do velkého množství různých programů o jejichž počtu a směřování dnes nemá takřka nikdo přehled.Nejaktuálnějším úkolem výboru bylo stanovení priorit pro schvalování rozpočtu, jehož první projednávání čeká EP již v září. Skupina poslanců za Sjednocenou evropskou levici projednala operativně na dvou zasedáních přístup politického klubu k této otázce. Na závěrečném zasedání byly akceptovány moje návrhy na úpravu rozpočtu, a to jeho navýšení pro podporu programu zaměřených na vytváření pracovních míst, rekvalifikace a ochrany zdraví při práci. Tyto pozměňovací návrhy byly jménem frakce postoupeny rozpočtovému výboru EP.První dva týdny v EP přinesly pro KSČM naplnění předpokládaných cílů, které byly stanoveny při úvodním zasedání poslanců EP za KSČM s předsedou UV KSČM dne 2.7. 2004. Týká se to jak obsazení funkcí ve vedení politického klubu (dva členové byra), tak i zařazení do jednotlivých výborů. Poněkud za možnostmi zůstalo obsazení ve vedení delegací EP, kde KSČM sice získala funkci místopředsedy pro spolupráci se zeměmi jihovýchodní Asie, avšak alespoň podle mého názoru mohla svůj vliv uplatnit v jiných delegacích, které jsou z hlediska ČR klíčové. Ani tyto možnosti však nejsou uzavřeny, neboť za dva a půl roku dojde k přeskupování ve funkcích v EP, a pokud představitele KSČM posílí svůj vliv – díky své práci – nejsme ani v tomto ohledu bez šancí. Jsem přesvědčen, že nyní i méně znamená více a že je třeba v týmu šesti lidí získat zkušenost, nikoliv sbírat funkce.Stejně jako v uplynulém roce mohu jen vysoce ocenit přátelské a konstruktivní ovzduší, ve kterém probíhala všechna jednání našeho společného politického klubu.Jak jsem uvedl na začátku, česká média se především starala o to, jaké jsou výhody evropských poslanců. Česká média HaNo nevyjímaje. Snažím se tyto články chápat jako snahu o poskytnutí objektivních informací. Možná by bylo dobré připomenout, že poslanci za KSČM, a to nejen v EP prostřednictvím těchto výhod , podporují KSČM, která je nominovala, ať už je to příspěvkem 10 % z hrubého platu, či jinými vhodnými a zákonnými formami. Týká se to i podpory HaNo novin. Naší snahou by mělo nepochybně být nehodnotit zda ten či onen poslanec má jednoho či více asistentů, ale jak se daří naplňovat program, za který kandidoval. Ostatně stejným způsobem hodnotí své poslance i strany sdružené ve Sjednocené evropské levici. Mojí snahou bude, abych umožnil i prostřednictvím místa asistenta poznat mladým levicově smýšlejícím lidem práci EP a evropských struktur jako takových.Evropský parlament nyní do 30. srpna odpočívá. Pak nás čeká horký podzim a jak doufám zejména zajímavá a prospěšná práce pro naše barvy.
Evropský parlament nabírá obrátky
18.8.2004 000 12:00