Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani vidí ve výsledku prezidentských voleb ve Francii začátek konce vlivu pravicových stran, označovaných za populistické. Je prý o tom přesvědčen a jako příklad, resp. důkaz toho uvádí jak jasné Macronovo vítězství, tak předchozí porážky populistických stran v Rakousku a Nizozemsku. A jako další příklad, tentokrát aktuální, zmiňuje Tajani výsledky zemských voleb ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, které mohou být jakýmsi předznamením výsledku voleb celospolkových, podzimních. Vzhledem k tomu, že česká média tyto zemské volby téměř nezaznamenala, připomenu, že v nich zvítězila CDU (32 %) před SPD (27,2 %) a Zelenými (12,9 %); Alternativa pro Německo (AfD) se do zemského sněmu dostala »s odřenými zády« (5,9 %) a Levice nikoliv (3,8 %).
Zpátky však k Tajanimu: předseda EP mluví o »rozhodném posílení proevropských sil« a prohlašuje, že je nyní třeba »začít s přeměnou Evropské unie«, přičemž jde hlavně o snížení nezaměstnanosti, boj proti terorismu a regulování migrace. Kromě toho prý Evropané musí »dělat více pro Afriku«. »Potřebujeme novou strategii,« tvrdí Tajani, a nelze než žasnout: skutečně si toto uvědomil čelný představitel EU až po prezidentských volbách ve Francii? Základem problémů EU je její neliberální ekonomické zaměření, absence sociálního rozměru, militarismus a s tím související jevy, a neoliberál bankéř Macron se zcela jistě nebude dotýkat zájmů nadnárodních korporací a vojensko-průmyslového komplexu. Navíc hned poté, co Macron zvítězil ve volbách, se mu dostalo diskrétního, ale srozumitelného upozornění z Německa, ze strany Angela Merkelová a spol.: My vládneme Unií a vše podstatné nelze provést bez našeho souhlasu. Takže ohledně Macrona a jeho budoucí role v EU bych doporučoval střízlivější vyjádření.