Parlamentní volby v členských státech Evropské unie jsou čím dál více sledovanou záležitostí, zejména pak ve státech středoevropských. Hledáček je daný: nakolik posilují pravicové a krajně pravicové strany, profilující se aktuálně svým odporem vůči imigrantům a silně kritickým až odmítavým vztahem k EU.
Nejinak tomu bude v neděli 15. října, kdy v Rakousku proběhnou v pořadí 26. volby do Národní rady. Tady otázka zní: kolik hlasů získají Svobodní, tedy Svobodná strana Rakouska (FPÖ), označovaní jak za krajní pravici, tak za populisty?
Při minulých volbách, konaných v roce 2013, silně ztratily obě strany dnes vládnoucí »velké koalice«, tedy sociální demokraté (SPÖ) a lidovci (ÖVP); jejich výsledky byly dokonce nejhorší od konce druhé světové války. Naproti tomu posílila právě FPÖ a také Zelení. Od poloviny roku 2015 figurovali Svobodní dokonce na první příčce volebních preferencí, což se však změnilo poté, co se v květnu 2016 stal spolkovým kancléřem Christian Kern a jeho SPÖ náskok FPÖ snižovala, až obě strany dosáhly zhruba stejných preferencí. Podobně jako SPÖ na tom byli také lidovci; ti po propadu na třetí příčku začali získávat po příchodu Sebastiana Kurze do čela ÖVP a aktuálně v preferencích dokonce vedou.
Celospolkově se o hlasy voličů bude ucházet deset politických stran a hnutí. Úvahy a spekulace o možných, resp. pravděpodobných povolebních vládních koalicích se pohybují v souřadnicích SPÖ-FPÖ, SPÖ-ÖVP-Zelení nebo FPÖ-ÖVP. To, že Svobodní se stanou vládní stranou, je tedy pravděpodobné, a pokud se tak stane, nahnědlá barva středoevropského prostoru rozhodně nevybledne.