STALINGRAD V EVROPSKÉM PARLAMENTU

13.7.2013 000 22:21

Mimořádný ohlas měla výstava „Volgograd: mezinárodní spolupráce po bitvě u Stalingradu“, která se konala v červnu v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu. Výstavu připravil europoslanec Jiří Maštálka ve spolupráci s vedením města Volgograd. Ohlas výstavy byl umocněn tím, že proběhla ve dnech, kdy Evropský parlament přijal „díky“ své pravicové většině další protiruskou rezoluci, která je další součástí trapné a zcela zbytečné, leč kontinuální rusofobie.

Na 22 velkoformátových panelech byla ukázána jak historie, v prvé řadě bitva u Stalingradu, jež měla světodějný význam, tak současnost, odrážející se především v partnerském hnutí měst.

Otevření výstavy se vedle organizátorů zúčastnil místopředseda Evropského parlamentu Martinez Martinez, stálý představil Ruské federace při EU Vladimir Čižov, radní britského města Coventry John Mutton a další osobnosti.Španělský socialista Martinez, který byl za Francova fašistického režimu vězněn, ve své řeči při otevření výstavy uvedl, že některé předměty zde ukázané by si zasloužily být vystaveny v připravovaném Domě evropských dějin. Místopředseda EP také poděkoval organizátorům výstavy za „lekci z historie“, neboť podle něj „těžko říct, jak by bez bitvy u Stalingradu Evropa vypadala dnes“.

Je tristní a varovné zároveň, řekl také Martinez Martinez, když děti ve Španělsku dnes nevědí, že existoval německý nacismus a že byla druhá světová válka.Jak představitel města Coventry Joh Mutton tak zástupkyně primátora Volgogradu Irina Solovjova mluvili o významu hnutí partnerských měst. Také Jiří Maštálka ve své řeči připomněl, že první nabídka pomoci Stalingradu přišla ještě za války od žen z Coventry, následoval francouzský Dijon, belgický Liege, ale také Ostrava.Partnerské hnutí měst, zakládající skutečně lidovou diplomacii se vyvinulo v mírotvornou sílu. Představitelé Volgogradu a Coventry také nedávno apelovali na vlády všech zemí, aby oslovily Valné shromáždění OSN s návrhem ustanovit rok 2014 rokem mezinárodního partnerského hnutí.

Emil Hruška