V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie se lze v tisku setkat s nejrůznějšími zvěstmi, které jsou však do značné míry manipulacemi s veřejným míněním. Rozhodně to platí v oblasti zdravotnictví, kde EU neusiluje o sjednocení systémů zdravotnictví v Evropské unii. Zásady, které však platí obecně, se ve svých důsledcích vztahují i na zdravotnictví. Jde zejména o volný pohyb pracovních sil, zboží, služeb a kapitálu.
K největšímu přizpůsobení bylo třeba přistoupit v oblasti veřejného zdraví, tedy hygienické služby. Zde byly přijaty zejména normy pro limity znečištění včetně kontaminace potravin a vody. Krom toho bylo třeba změnit hygienickou službu tak, aby v souladu s EU směli občanům povinnosti ukládat pouze státní úředníci, nikoli zdravotničtí pracovníci jako před rokem 2000. To si vynutilo změnu struktury hygienické služby, která byla v našich podmínkách provedena tak, že je o několik set miliónů ročně nákladnější než původně (vytvoření zdravotních ústavů vedla
laboratoří s neúměrným počtem filiálek).
V oblasti pohybu pracovních sil je třeba přijmout zásadu, že o občana Evropské unie usazeného na území jiného členského státu musí být z hlediska úrovně poskytované zdravotní péče postaráno stejně jako o domácího občana. V současné době neexistují dostatečně věrohodné odhady, jaký to bude mít dopad na náklady ve zdravotnictví. Podle zkušeností s vypořádáním závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o sociální a zdravotní péči- zejména s Rakouskem a Německem lze po vstupu do EU očekávat zvýšení nároků na české zdravotní pojištění v řádu stamiliónů.
Volný pohyb pracovních sil- zdravotníků si vynucuje úpravu v oblasti vzájemného uznávání kvalifikace, ale i v oblasti změny ve vzdělávání a doškolování. Připravovaný zákon počítá s vysokoškolským vzděláním zdravotních sester a změnou v získávání specializované způsobilosti lékařů.
Celkově se dá počítat s odchodem části zdravotních sester do zemí EU (odcházejí již dnes) a v menší míře i lékařů. Současně s tím přicházení zdravotní sestry hlavně ze Slovenska a pomocný zdravotnický personál z Ukrajiny. Se vstupem do EU tento trend poněkud zesílí.
Česká lékařská komora se snaží vzbudit dojem, že hrozí masový odchod českých lékařů do EU, kvůli jejich nízkým příjmům. To vůbec nelze předpokládat, protože tamní pracovní trh je v této oblasti velmi chráněn vnitřními předpisy a smluvními i jinými podmínkami atd., takže odchod je možný na uvolněná málo atraktivní místa v některých oborech a lokalitách (praktičtí lékaři v bývalé NDR atd.) Mnohem pravděpodobnější je rostoucí podíl nižšího zdravotního personálu z východních zemí, zejména v málo atraktivních zařízeních. Je možné, že např. v některých léčebnách dlouhodobě nemocných mohou během několika let cizinky převládat, což zhorší komunikační problémy starých nemocných.
Volný pohyb zboží služeb a kapitálu přinese jen celkem nevýznamné rozšíření nabídky, protože ani dnes neexistují významné překážky. Lze počítat s velkou snahou významných farmaceutických firem a firem vyrábějících zdravotnické prostředky o dosažení vyšších zisků na našem trhu a snaha o vytlačení domácí konkurence. Zejména budou usilovat, aby pojišťovny hradily jejich výrobky ve větším rozsahu. Dnes jsou u nás ceny léků nižší, než je průměr Evropské unie. V případě selhání regulace v ČR to bude znamenat další růst nákladů na léky a zdravotnické prostředky, tedy růst výdajů zdravotního pojištění. To současně povede ke snaze zvýšit podíl péče přímo hrazené pacientem. Bude se argumentovat tím, že tento podíl je „v průměru“ v zemích EU vyšší. To však pro ČR není dobrý příklad, protože také struktura a výše příjmů je v zemích EU příznivější. V ČR by to vedlo ke snížení reálné dostupnosti zdravotní péče a stagnaci nebo dokonce zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva.
K růstu cen jistě dojde tam, kde jsou ceny málo regulované, například u zubní protetiky a nehrazených služeb.
Poskytování zdravotní péče v ČR ani její kvalita nebudou vstupem ČR do EU ohroženy, lze však počítat s mírným růstem nákladů ze zdravotního pojištění i přímo hrazené péče, které zpočátku zřejmě nebude kompenzováno růstem příjmů zdravotního pojištění a bude snaha o zvýšení přímých plateb od občanů namísto racionální regulace zdravotní péče a kontroly výdajů. Tomu je třeba bránit.